DZS- 2 část

Zajímalo by mě, líbí se vám tato povídka? 

 "Ahoj Sheyi" ozval se hlas za jeho zády. Prudce se otočil. Byla tam dívka kterou viděl na posledním obrazu.
"Ehm ahoj" usmála se, byla průsvitná jako Calla, ale stejně byla více vidět.
"Jsem Dita, byl jsi v obrazárně, ale tam jsi neměl chodit."
"Ty jsi ta co je v ohni že?"
"Já vím, vysvětli mi to prosím."
"Dobře jsou to obrazy jak jsme přibývali, jsme mnohem starší než ty, zvláště Calla, která je z nás nejstarší. Byl to její snoubenec." Na konci mumlala. 
"Snoubenec?" zalapal po dechu.
"Jo a zradil ji. Teď běž spát Sheyi." Poslechl. Nemohl dlouho usnout, ale nakonec spánek přemohl i jeho. Calla vstala brzo ráno, ale Sheyi už seděl na pohovce a koukal do blba. Měl kruhy pod očima.
"Proč si mi to neřekla?" zamumlal a zabodl do ní smutný pohled.
"Co jsem ti měla říct?" zeptala se nervózně.
"Že Viktor byl tvůj snoubenec."
"K sakru callo, kolik je vám let?!" povzdechla si.
"Tohle bude dlouhé vyprávění." Sedla si do křesla a ponořila se do času svého narození.
"Narodila jsem se jako dcera jednoho vysokého hodnostáře ve starém Egyptě, měla jsem se provdat za nějakého cizince v daleké zemi, samozřejmě kvůli míru" trpce se usmála.
"Když jsem jela za ním po cestě nás přepadli lupiči, probodli mne, okradli a nechali umírat. Našel mě zde Hanýny, Dávný který ze mě udělal také Dávnou, protože ze mne cítil velký potenciál, tím mi zachránil život. Díky této proměně vypadám jako teď. Nějakou dobu jsem se zotavovala a poté se hodně let učila, chtěla jsem vědět všechno, proto mně učení trvalo tak dlouho, ale Hanýny ze mně měl radost. Měl mě rád jako dceru a já jeho jako otce. Poté jsme cestovali a tak jsem pomalu poznala spoustu kultur, poté jsem potkala Coru a ona cestovala s námi. Pamatuji si že jsme cestovali jako rodina. Vdovec se dvěma dcerami. Za tu dobu se toho moc nestalo, dále jsme se učily a tentokrát zahrnuly i boj. Byla to docela zábava. Když se k nám přidala Zoey, začaly jsme učit mladé Dávné, poté i lidi. V té době jste vznikli i vy, měla to být odměna. Jednou se nám ztratily děti, mladí Dávní, a vlčí smečka je vychovala mezi svými, byli tam i děti lidí. Z těchto vlků a lidí jsme udělali vás – na půl lidé na půl vlci – nová rasa. Byli jste naprosto volní až na naši občasnou ochranu byli jste naši společníci. Tak uběhli další roky a přišla Lilia.

V téhle době vznikli i kaliáni, prvně se nám nedávalo moc pozornosti a to se nám později vymstilo. Začali váš k sobě přilákávat. Tím začala tichá válka, za pár let přišla Dita, já se zasnoubila s Ním a tehdy válka propukla plnou silou. Zabili pár Dávných a my tak dostali na starost knihy Dávných, kromě nás na ně nemohl nikdo sáhnout, jenže můj snoubenec našel kouzlo, kterým to mohl zrušit. Zabil Hanýnyho, On nás zradil a přidal se ke Kaliánům. Chtěli vyplenit knihovnu, a jelikož jsme zbývali jen by použily na nás kouzlo spoutání, to na nás můžeš použít jen jednou a zavřeli na 5 míst každou k elementu, který představovala. Dali nás do speciální tekutiny,  proto se nemůžeme pohybovat ani se vysvobodit, jen naše mysl je volná." Povzdechla si Shey na ni koukal jako vyvoraná myš.
"Kolik ti je let?" zašeptal, polkla
"Zhruba 5000 let." Vykulil oči a zíral na ni jako na kuriozitu až jsem něj hodila pohled ala přestaň tak zírat.
"Kolik je ostatním." Podařilo se mu vysoukat
"Coře 4000 let, Zoey 3000 let, Lilii 2000 let a Ditě 1000 let, ale všechno to zaokrouhluji na plus mínus nezapomeň, nechce se mi to počítat přesně" pokrčila rameny.
"To je hustý" zamručel. Odkašlala jsem si abych se nerozesmála.
"Sheyi dovedeš mě k té jeskyni?" chvíli vypadal zmateně
"Jo jasně hned" oblékli jsme se a vyrazily, cesta nám trvala tak hodinu. Stanuly jsme na prahu jeskyně a Shey se přeměnil
Proč se přeměnil? poslala jsem mu do hlavy, nijak se tomu nepodivil, asi se i začal zvykat
Protože cítím nebezpečí. Neopověděla jsem a pokračovala dál, ušli jsme tak 1000 metrů když se před námi objevila velká kruhová místnost. Na jejím konci naproti nám bylo velké znamení Země a rostli zde květiny, celou místnost osvětlovalo zelené světlo z náhrdelníku se sedmikráskou pod kterým byla rakev se skleněným okýnkem. Běžela jsem tam, viděla jsem Coynin bledý obličej orámovaný hnědými vlasy a až otevře oči budou barvy zelené jak tráva v létě po dešti. Shey začal vrčet, otočila jsem s a spatřila, obřího komára většího než medvěd. Shey s ním bojoval, ale prohrával. Natáhla ruku ze které ji vyletěla ohnivá koule a popálila komárovy tělo, Komár se otočil, ale toho využil Shey a ukousl mu hlavu. Proměnil se v člověku a došel k mě.Calla si uvědomila že ruka, kterou bojovala jí zprůhledněla, snažila se ji schovat, ale přesto si jí všimnul
"Co se ti stalo?" Vylekal se
"To je z toho kouzla, za chvíli to přejde" Vyzvedli jsem Coru z toho sajrajtu a odvezli domů. Uložila jsem jí do jejího pokoje
"Kdy se zbudí?" zeptal se
"Až jí dám tohle." Řekla a ukázala mu ten náhrdelník se sedmikráskou.
"Dívej se tohle je hezký." Opatrně položila náhrdelník na její krk. Začal zářit a vpil se do Coryiny kůže a na tom místě se objevilo tetování sedmikrásky, Cora otevřela oči
"Jupí." Zavýskla a úplně zapomněla na svoji průhlednou ruku
"Callo co to máš s rukou?" Zděsila se Cora
"To ni to přejde." Zamumlala jsem zahanbeně, že jsem nebyla schopná to skovat
"Nelži! Obě víme jak to je" dívala se na ně naštvaně
"Nech toho, říkám ti, že to přejde!"Zavrčela jsem na Coru a ona ztichla, ale potom jsem ucítila jak mi posílá svoji sílu, vytřeštila jsem oči, vždyť je slabá.
"Coro nech toho." Do hlasu se i vloudil velitelský tón a Cora přestala, podívala jsem se na ruku, už nebyla průhledná.
"Určitě máš hlad, půjdu nakoupit a ty se vyspíš" řekla jsem jí už jemně a odešla do kuchyně Shey seděl na pohovce, když jsem odcházela šel se mnou.
"Proč si mi lhala?" Zeptal se smutně
"nelhala jsem ti jen jsem ti neřekla celou pravdu." Odpověděla jsem, ale to mě už chytil za rameno a otočil k sově.
"Jaká je tedy pravda?" Zamumlal, byl mi tak blízko a ta vůně, jeho vůně se mnou dokázala udělat divy
"Ehm, pravda je že jsem k tomu potřebovala pomoct, jsem čím dál slabší mám nanejvýš  týden, když nebudu bojovat, s bojem? Těžko říct."
"Okey takže si musíme pospíšit." Řekla  a pohladil mě, rychle jsem se mu vysmykla a šli jsme nakupovat. Coře a Sheovy jsem uvařila kuřecí maso s kari rýží, snědli to a prý jim to chutnalo, no potěšilo mě to.  Potom jsme probírali kde je Lilie, Shey řekl že vůbec nemá tušení, ale mohl by se zeptat svého kámoše který miluje potápění a má nestarost tu oblast, Cora i já jsme souhlasili, protože ani jedna z nás neměla tušení kde by Lili mohla být. Shey se vrátil až druhý den k obědu, rodiče ho nechtěli pustit ,ale byl s tím kámošem se byl potápět.
"Jedem, budeš řídit," houkla jsem a už lezla do auta na sedadlo spolujezdce, Shey tedy řídil a k pláži jsme dorazily asi za půl hodiny. K jeskyni jsme se, ale dostali až za další hodinu, protože byla dost daleko. Cora okolo nás udělala vzduchovou bublinku, aby jsme mohli dýchat. Vynořili jsme se za modrého jasu náhrdelníku se leknínem. Rozhlédla jsem se, ale nikde jsem žádnou potvoru co by na nás chtěla zaútočit no vlastně nás zabít neviděla. Vytáhla jsem Lili a zabalila náhrdelník, Shey byl nervózní, ale nepřeměnil se což jsem oceňovala. Plavali jsme tedy v té bublině zpět, když mi zrak padl na past co tu byla , zbledla jsem.
"Do háje." Zamumlala jsem, okolo nás se vynořila kupa mořských panen a siréna, ach ta potvora
"zacpat uši a to HNED." Zavelela jsem rychle, ale pro někoho pozdě, Siréna začala zpívat a Shey jako správný kluk podlehl, chtěl jít k ní, Cora se ho snažila udržet, ale zkuste to ono to nešlo. Nasadila jsem Lili její náhrdelník a záře naštěstí rozehnala y potvůrky, Shey přestal vyvádět  Lili otevřela oči, vlasy měla černé, ale spíše do modra a oči modré jako rozbouřený oceán. Lili usnula už v autě a neprobudila se ani, když jsem ji přenášela do pokoje, Shey se nám celou cestu omlouval co to vyvedl,