Ekl | Krutý zákon - Jak šli měsíce a Mereditina žádost

 Tak tohle je asi nejděsivější kapitola (a nejchlípnější) z celé povídky, užíjte si ji :P 

Tuhle hru jsem byla nucena hrát velice dlouho. Měsíc za měsícem. Být Makoto i Marise. Být s Meredith i s Ryuuem. Někdy jsme už měla problém rozpoznat kdo vlastně jsem. Vlastně jsem to netušila a děsilo mě to. Věděla jsem jak mě Ryuu miluje, protože se svěřoval Makotovi, tedy zase mě. Ale hrát obě role  bylo vyčerpávající. Jak po duševní tak psychické stránce. Oba dva se chtěli ve vztahu posunout dál, ale copak jsem mohla? Vidět Meereditinu touhu i Ryuuovo vzrušení. Bylo to moc. Všeho bylo moc. Děda naléhal, učitel naléhal, Ryuu naléhal, Daichi naléhal, Akira naléhal a Meredith kňučela.

Děda to však korunoval. Objednal, nechal vyrobit a snad i vynalézt a poté mi to dal. Dal mi umělý penis.... Můj výraz napovídal o tomto šoku, jenž mi to způsobilo, ale ohledy na mě zase brány nebyli. A můj řev a běsnění byly potlačeny ránou, druhou jsem chytla o zeď. Stejně mi to bylo odporné. Vypadal divně nehledě na jeho funkčnost. Abych to vysvětlila. Připevňoval se na tělo, taky kam jinam... Tak, že to nebylo skoro vidět a úplně skryl moji ženskost. Tak nechutné! Dali mi k tomu zásoby bílé nevím co... Prý se to tam dává, když to bílé cosi vyteče. Reagoval na doteky, tedy stisk ruky a teplo jenž se vytvářelo třením. Nenosila bych to. Ne kdyby mě nekontrolovali a při porušení netrestali. Odpoledne jsem musel tři dny v týdnu trávit s Mer. Ale nikdy by mě nenapadlo jaká dokáže být. Přišel jsem k ní na pravidelné doučování. Služebné mě uvedli do pokoje, kde už byl čaj a sušenky. Jen Mer nikde nebyla. "Meredith, pospěš si, máme doučování."! Zavolal jsem trošku rozladěně. "Ještě momentík, hned přijdu zatím si něco dej." Obrátil jsem oči v sloup. Mer mě často krmila, prý pak má pocit že jí patřím. Usrkl jsem tedy čaj a dal si sušenku. Ona však stále nikde. Ještě něco jsem snědl i vypil, když se mi udělalo špatně. Tedy přesněji se mi začala motat hlava a bylo mi divně. V té chvíli vyšla Mer v sexistickém červeném kostýmku. Což mě málem trefil šlak. Bože co to?! " Meredith běž se obléct!!" Mračil jsem se, ale tentokrát neutekla, ona se nebála! Snaha o postavení se, skončila pádem na zem a neschopností se zvednout. Meredith přišla ke mně a políbila mě. Táhlo to z ní jak ze starého opilce." Dneska...Budeš...Můj." Předla, načež mi svázala ruce k něčemu a do úst strčila roubík. Trhl jsem sebou, snažil se mluvit, ale nic nepomohlo a to první se mi ani nedařilo. Meredith ze mě stáhla kalhoty i s trenkami. Třeštil jsem oči, vidění mi kolísalo. Meredith okolo něj stiskla dlaň a začala ... Ehm... Honit.

 "Hm, hmmm, MMMM." Řval jsem sice, ale rozumět mi nebylo ani ň. Meredith co to vůbec děláš?! Sakra! Jenže ona nepřestávala., ta umělá potvora reagovala a já byl rudý. Tohle je snad noční můra. Po chvilce ze sebe uvolnila to děsné oblečení a dosedla na mě. Podle jejího vzdychání a hekání jsem usuzoval, že se jí to líbilo. Za to já byl zděšen. Nakonec však i tato potupa skončila. Meredith se udělala i ten penis ze sebe cosi vyprodukoval. Meredith se s úsměvem položila na postel a usnula jako nemluvně. Já tam ležel, polonahý, znechucený a s pěkně potupným pocitem.

Ráno jsem byl přikrytý a odpoutaný. Meredith byla pryč. Natáhl jsem si kalhoty a vypadl pryč. Nešel jsem však do školy a ani pak ne. Nevycházel jsem z pokoje. Jídlo mi dávali před dveře. Po týdnu za mnou přišel Akira, toho jediného jsem pustila dovnitř. Všechno jsem mu řekla a poprvé se rozbrečela. Akira mě utěšoval a pomáhal mi se s tím smířit. Dokonce šel za mým dědou a pokoušel se ho přesvědčit, aby zrušil moji hru. Aby mi dovolil být zase sama sebou. Po měsíci zaklepal na dveře pokoje... Oznámil mi konec hry.