PS- 1. kapitola

Ne já k němu nejdu! Klidně mě dej do pasťáku, ale k němu ne! Byla sem už zoufalá máma mě vůbec nechápala chtěla mě šoupnout do školy kde se lépe naučím ovládat svůj velký potenciál nebo co to mlela. To by mi ani tak nevadilo mě spíš vadí to že mě proto chce šoupnou k otcovy jeho nové ženušce a těm dvěma fakanům co adoptoval a sou údajně moje rodina.

"Podívej já už to s tebou nezvládám si silnější než já už teď." Řekla máma a doufala, že s logickýma argumentama uspěje a já s úsměvem na rtech odjedu k němu. Tak na to ať rychle zapomene. Já k tomu zrádci nejdu.

"Ale já k němu nechci a stejně on nechce ani mě."

"To není pravda sám to nabídl takže padej do auta a už se o tom s tebou nebudu bavit." Tohle nemělo cenu, zmučeně sem si sedla na přední sedadlo a celou cestu čučela do blba.

"Tak sme tady." zavolala spokojeně mamka, no ten její optimismus bych chtěla sdílet, protočila sem očima a vystoupila do slunečného dne a nového života. Vstupní dveře se otevřely a z nich se jako velká voda vyřítil fotřík s rodinkou za zadkem.

"Ninoo, tak dlouho sem tě nevyděl ty si, ale vyrostla a jak se máš, ahoj Mirando." Přiřítil se ke mně obejmul mě, docela na chvíly sem si myslela, že je rád, že mě tu vidí, ne není rád jen to hraje. Máti odjela a nechala mě napospas lvům, no asi sem právě zjistila co znamená v jámě lvové hmm hold do jedné právě du. Nechala sem se odtáhnout až ke dveřím kde mě táta začal představovat.

"Nino tohle je moje manželka Ilona." Ccc to si tu ženskou nemohl nechat na později?

"Těší mě, že tě poznávám tolik sem o tobě slyšela." Zašvitořila výše zmiňovaná a chtěla mě obejmout. Okamžitě sem uskočila a nehorázně naštvaně se na ňu podívala. Co si myslí, že jí hnedka skočil do náruče a budu jí říkat mami? Chvilkové trapné ticho zase přerušil táta.

"Tohle je Lucie." Ukázal na bloncku s hnědíma očima co na mě arogantně čuměla.

"A poslední člen naší domácnosti je Chris." No super další blonďák, tenhle mě oči zelené a dost pronikavé což se mi musím podotknou ani trochu nezamlouvalo. Usmál se na mě a podal mi ruku, vypadal docela sympaticky na rozdíl od jeho sestry takže sem váhavě jeho ruku přijala. Otec se usmál a vedl nás dál do domu.

"Tady je koupelna, záchod a kuchyň" takhle nějak vypadala prohlídka domu až sme konečně stanuly u dveří vedoucích do mého pokoje. Táta se usmíval jako by vyhrál v loterii, pomalu otevřel dveře a strčil mě dovnitř. Stůl, židle a velká pohodlná postel no tak tady se mi bude líbit zamumlala sem.

Byl to přesně můj vkus, velké skříně a přes celou jednu stěnu velká knihovna. Zavískal sem a už si prohlížela názvy knih. Táta se překonal to musím uznat, otočila sem se na něj a usmála se.

"Díky, ty knížky sou super." Řekla sem mu a šla s ním na véču. Zatím všechno bylo v pohodě Ilona další pokusy o rychlozblížení vzdala, Lucie mě ignorovala takže sem se bavila jen s Chrisem a taťuldou. Jasně že sem na něj byla stále naštvaná, ale vypadalá to, že o mě furt stojí, myslela sem že teď když má nevlastní děti a novou manželku mě odepíše. Docela mě překvapilo, příjemně překvapilo, že to neudělal. Lucie mě propalovala pohledem což mě za chvilku přestalo bavit a tak sem šla spát. Ráno sem se šla najíst a na sebe sem si hodila tričko na ramínka a ryfle, vlasy sem si nechala jen tak na volno za což se mi odvděčily tím jak se vlnily na zádech a po stranách obličeje. Vypadala sem jako hodná holčička takže bacha na mě já se nezdám.

"Ahoj" zamumlala sem a začla jíst. K snídani sme měli cereálie s mlíkem a kafe. Ach jo první den do školy mám docela strach.