Líí- 4.kapitola

Murtangh:

Myslela to vážně? Opravdu mě nenávidí? Sem debil, co sem si myslel? Jak sem jí mohl něco takového říct? Nechtěl sem aby se s ním stýkala, bál sem se o ni a taky mi to hrozně vadilo bylo to, bylo to jako bych žárlil. Taky že žárlíš! Cože? Jak si na tohle přišel Trne?úplně jednoduše cítím to co ty takže vím že. Ano? Miluješ ji a neříkej že ne. Tak s tímhle mi vyrazil dech. Tohle sem nečekal. To není možný! Potřeboval sem si ujasnit spoustu věcí a tak sem odjel. Když sem jí to říkal její výraz mluvil za vše. Bylo jí to jedno. Tohle mě ranilo ještě víc, ale z hlouby duše sem věděl, že si to zasloužím. Zmučeně sem si povzdechl kéž bych mohl vrátit čas.

Líí:

Myslím že budu mít zbytek dne mizernou náladu, jenom co otevřu oči vidím Murtangh no nezkazilo by vám to den?

"Co chceš" zasyčela sem podrážděně

"Omluvit se ti" pokrčila sem rameny

"Omlouvám se já, já sem to přehnal a dost"

"Hmm dobře" s tímhle odjel, tvářil se tak, tak zmučeně. Měla sem chuť ho obejmout a utišit. Asi na mě leze puberta.

Za týden

Zrovna utíkám dát Murtanghovy snídani jinak bude nevrlej a pak s nim zkuste sdílet pokoj. Tenhle tejden by v pohodě, když Murtangh přijel dělal jako by nic a já sem na jeho hru nic se nestalo přistoupila. S Murtanghem celkem vycházím, teda kromě škádlení, ironie a sarkastických poznámek. Pravidlem je, že je na mě skoro furt nabroušeném hlavně ráno a večer ( zbytek dne je věčinou pryč).

"No kde seš tak dlouho" ten má zas náladu, pokud vím nic sem neprovedla.

"Takhle chodím vždycky tak neštvi" já vím že sem na něj hnusná, ale on dokáže pokazit dobrou náladu.

"O tomhle sme snad už mluvily nee?"

"Ty si mluvil"

"Začínáš mě s tím štvát"

"A to je nějaká novinka? Jo a máš jít za králem"

"TO mi říkáš až teď?"

"Teď sem se to dozvěděla tak kušuj" protočil oči, polovražedně se na mě kouknul a rychle odešel. Jak říkám my spolu vycházíme bezproblémově. Znovu sem zalezla do postele a počítala ovečky. No já je ani počítat nemusela usla sem jak dřevu už u páté, ty jo to je můj rekord. Myslím že do mě něco drkalo, nebo to se mnou třepe?

"Ať je to kdokoliv nechte mě na pokoji já mám půlnoc" zamumlala sem naštvaně

"No tak stávej" hold já sem beznadějném případ spáče

" Když to nejde po dobrym tak to půjde po zlim" zamručel ten nade mnou. Chvíli se nic nedělo a já myslela že už dal pokoj. Sem se přepočítala, trochu. Někdo mi dal pusu. Sem vylítla a vrazila mu facku, až mu hlava uletěla na stranu.

" CO si o SOBĚ MYSLÍŠ?!! Zavrčela sem

"Přece sem ti říkal, že to půjde po zlim" odpověděl Murtangh a smál se.

"Co chceš"zaprskala sem na něj.

"Pojď za mnou" zavedl mě do svého pokoje kde na posteli leželi plesové šaty. Jenom doufám, že nemyslí na to na co já. Já chci pryyč.

"Dneska večer je ples a ty tam půjdeš se mnou."

"A zeptat ses mě chtěl kdy."

"Ti to oznamuju ne? Tak se připrav"

"Jak chceš" spokojeně odešel a nechal mě tam samotnou, neradši bych ho zaškrtila. Stihla sem to jen tak tak. Jenom co šaty dopadli na podlahu se dveře otevřeli a dovnitř vešel upravený Murtangh. Musím uznat, a nezaškrtněte mě že mu to fakt slušelo.

"Ty joo no tobě to sluší" áá sklapni Murtanghu

"Ještě cekneš a nakopnu tě" vyjela sem na něj ostře

" I se šatama stejně bojovná"

"Budeš tu tlachat dlouho nebo už deme" no a tak sme vyrazily. Sejít schody bylo peklo, nesnáším schody, nesnáším sukně, nesnáším plesy,... . Přiznávám začínám panikařit, v životě sem na žádným plese nebyla. A nikdy by mě nenapadlo, že na nějakej pudu. Jakmile sme vešli všechno umlklo a všichni se na nás otočily. To zase bude trapas, já už to úplně vidim. Murtangh se otočil na nějakého týpka a zeptal se ho jestli náhodou nemají hrát. Chudák zrudl omluvil se a začali konečně hrát, jako napovel se začlo tančit.