Učebnice sem už měla mít ve skříňce stejně jako ostatní potřebné věci, to víte tatínek se staral. Takže sem se šla převléct do něčeho, v čem bych mohla na veřejnost, teploměr ukazoval přes 30° a vítr vůbec nefoukal. Vzala sem si riflové minikraťásky a tílko. Vlasy jsem nechala rozpuštěné. Malovat sem se nemusela výrazná jsem dost a navíc není nad přirozenost ne? Do školy jsem šla s Chrisem takže jsme celou cestu prokecali on měl na sobě černé triko a kraťasy což mu kupodivu i slušelo. Lucie jela autem se svou partou podle toho co sem viděla na sobě měla růžové minišaty a byla děsně namalovaná. Nepochopte mě špatně slušelo jí to, ale no mě se to nelíbilo bylo to příliš výrazné a docela mi připadalo jako by se prodávala, ale co já vím třeba je to fajn holka jen na mě je hnusná, ale popravdě řečeno moc tomu nevěřím. Jen co jsme byly na školních pozemcích se na Chrise nalepila spousta děcek jak kluci, tak holky. Na mě také koukaly holky naštvaně a kluci no jako kluci čučí na holku. Rozloučila jsem se s Chrisem a rychle odtud vypadla dost na tom že ,sem nová nemusím být rovnou u těch nejoblíbenějších lidí na škole. Šla sem si vzít učebnice na 1 hodinu podle rozvrhu to měl být dějepis. Takže hurá hledat třídu k této hodině určenou. Došla sem do třídy, která byla už plná mích "spolužáků" našla jsem si lavici úplně vzadu a tam jsem zaplula, vzala sem si dějepis a koukala do učebnice. Takhle sem strávila celý den teda pardon jen do oběda. Na obědě jsem měla problém nevěděla jsem kam si sednou, protože všude bylo plno a já se s nikým nebavila asi s tím začnu, kde teď budu jíst? Drahá sestřička se jen přiblble usmívala a očividně se skvěle bavila.

"Hej Nino pojď k nám máme tu ještě volno." Zařval na celou jídelnu Chris, já celá rudá sem k nim došla a usadila se vedle něho, snažila sem se ignorovat pohledy lidí v jídelně no to mi to pěkně začíná. Celou dobu oběda se mě na něco vyptávali a ani moje neochota jim odpovědět jim moc nevadila. Musím říct, že z jídla moc nemám, protože samýma otázka jsem zapomínala jíst. Chris i jeho přátelé se ukázali jako docela dobrá parta no rozhodně lepší než ty chichotající se slepice mé "sestřičky" ty po celou dobu jídla se chichotali a zkoušeli svoje vražedné ženské choutky na věčinu mužské populace. Docela mi to lezlo na nervy a ani Chris z toho nevypadal nadšeně přece jenom nemohla jsem odpovídat tak rychle jak chtěli. Pak v jednu chvíli jídelna utichla, dokonce i ty slepice sklapli. Otočila sem se, abych viděla díky komu ta změna, spíš bych řekla zázrak, jenže až pozdě sem si uvědomila, že sem to asi neměla dělat. Do jídelny vešel kluk mohlo mu být tak 18 měl černé vlasy i oči, a když je na mě upřel věděla jsem že je velmi nebezpečný. Pohyboval se s elegancí ale i nenuceností a z každého jeho pohybu čišela energie a ryzí no nevím jak to říct. Několikrát jsem zamrkala abych se vzpamatovala a docela se mi to povedlo rozhlédl se po celé jídelně mírně zvedl obočí a všichni se zakoukali do stolu, jen já na něj stále koukala s pochmurným výrazem na jednu stranu byl okouzlující, ale na druhou se mi moc nelíbil. Znovu se na mě podíval a já mu pohled oplatila s tím se usmál a šel si sednou na druhou stranu jídelny, kde na mě měl výhled ale já na něj ne. Docela mě děsilo, jak bylo najednou ticho jako by se ho všichni báli nedivila jsem se jim, on byl nebezpečný a rozhodně sem se s ním nechtěla dostat do potyčky kdo ví jak by to pak dopadlo. Celou dobu jsem cítila jeho pohled v zádech. Najedla sem se a tak rychle jak mi to moje hrdost dovolila sem se vzdálila z dosahu jeho pohledu. Zbytek školy pro mě moc neznamenal přemýšlela sem o tom klukovy a i když sem nechtěla nemohla sem se ubránit myšlenkám na něj. Začínám být moc citlivá. Odešla jsem domů a ani sem nepočkala na Chrise opravdu jsem neměla náladu na to, aby na mě zase křičel(myslím tím jeho volání na mě)a seznamoval se svými přáteli chtěla jsem být chvíli sama a cvičit.

šla jsem do parku a schovala se, sedla sem si na trávu a začala zkoušet levitaci. Děsně zajímavá činnost kdyby vás jedna ku

V nějaké části cesty nás přestali sledovat úplně a my si konečně odpočinuli na pevné zemi. Blesk usnul a já si dala k jídlu nějaké ovoce. Moc mě nepřekvapilo, když sem v dálce viděla jezdce. Jen mě překvapilo že jen jednoho. Popadla sem první klacek co sem našla. Jak se stále přibližoval někoho mi připomínal. No byl to Murtangh